Eduard IV.

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Eduard IV. (jako Eduard IV. Yorkský nebo Eduard IV. Anglický, 28. dubna 1442 – 9. dubna 1483) byl králem Anglie od roku 1461 až do své smrti v roce 1483. Pocházel z rodu Yorků a byl jednou z nejvýznamnějších postav růžové války, která probíhala mezi rody Yorků a Lancasterů. Eduard se stal králem po vítězném tažení proti Jindřichu VI., který patřil do rodu Lancasterů. Jako král si získal popularitu mezi šlechtou díky své charismatické osobnosti a schopnostem vedení vojska. Během své vlády Eduard IV. projímal řadu opatření ke stabilizaci politické situace v Anglii. Snahou získat podporu šlechty přijímal do svého okruhu významné šlechtice a uděloval jim tituly a majetky. Podařilo se mu také obnovit královskou moc a získal kontrolu nad Anglickou církví. Během svého panování se Eduard IV. věnoval také rozvoji obchodu a ekonomickému růstu. Jeho nejvýznamnějším dědictvím je pravděpodobně zakládací listina Magdalen College v Oxfordu, kterou vytvořil roku 1458. Tato vzdělávací instituce je dodnes jedním z nejprestižnějších vědeckých a výzkumných center ve Spojeném království. Eduard IV. se také proslavil svými milostnými aférami. Jeho nejslavnější vztah byl s Elizabeth Woodville, se kterou se oženil potají, aniž by informoval o plánech svojí rodiny. Jejich manželství bylo problematické, zejména kvůli nepřátelství mezi rodinou Woodvillů a rodem Warwicků. Eduard IV. zemřel předčasně ve věku 40 let a jeho smrt vyvolala další konflikty o následnictví trůnu. Nakonec byl nástupcem jeho nezletilý syn Eduard V., ale na trůn usedl Richard III., který děti svého bratra Eduarda IV. nechal zavraždit. Tím byl zahájen další konflikt, tentokrát známý jako válka růží. Eduard IV. byl jedním z nejúspěšnějších a významných anglických králů 15. století. Jeho vláda se vyznačovala ekonomickou a politickou stabilizací, a přestože byl obklopen intrikami a konflikty uvnitř šlechty, podařilo se mu udržet královskou moc a řízení království.

Eduard IV. (28. dubna 1442 Rouen - 9. dubna 1483) byl králem Anglie v období 4. března 1461 až 2. října 1470 a znovu od 11. dubna 1471 až do své smrti.

Nástup na trůn

+moreIV. jpg|náhled|upright|vlevo'>Vitráž s vyobrazením Eduarda IV. (15. století) Eduard, pocházející z rodu Yorků, se narodil v Rouen ve Francii a byl druhým synem Richarda, vévody z Yorku, který si činil nárok v nástupnictví na anglický trůn, a Cecílie Nevillové. Byl nejstarším ze synů, kteří dosáhli dospělosti. Uplatňování nároku vévody z Yorku na anglický trůn roku 1460 byla hlavní příčina vypuknutí konfliktu známého jako války růží. Když byl jeho otec v bitvě u Wakefieldu zabit, přešel nárok na trůn na Eduarda.

S podporou Richarda Nevilleho, hraběte z Warwicku, porazil Eduard Lancastery v několika bitvách. +more V době, kdy byl Jindřich s manželkou na vojenském tažení na severu země, Warwick ovládl hlavní město a roku 1461 prohlásil v Londýně Eduarda anglickým králem. Eduard podpořil svůj nárok na trůn rozhodným vítězstvím v bitvě u Towtonu. I když bylo Eduardovi pouze devatenáct let, byl schopným vojenským velitelem.

Svržení z trůnu

Warwick se domníval, že Eduardovým prostřednictvím bude dál ovládat zemi a že ho přiměje ke sňatku vytvářejícím spojenectví s důležitou mocností na kontinentu. Eduard se ale bez jeho vědomí oženil s Alžbětou z Woodvile, která byla obklopena sice nepříliš bohatými, ale zato ambiciózními lancasterskými příbuznými. +more Warwick nelibě nesl vliv, který měla tato skupina lidí na Eduarda a tak se s podporou Jiřího, vévody z Clarence postavil na vojenský odpor proti Eduardovi. Hlavní část Eduardova vojska (bez něho samotného), byla poražena roku 1469 v bitvě u Edgecote Moor a Eduard byl o něco později zajat u Olney. Warwick pak vládl jeho jménem. Mnoho šlechticů, kteří byli příznivci krále, ale hrozilo vzpourou a tak ho musel Warwick propustit. Eduard se pokusil s Warwickem a Clarencem usmířit.

Roku 1470 se Warwick a Clarence vzbouřili znovu, ale byli poraženi a byli nuceni utéci do Francie. Tam vytvořili spojenectví s Markétou z Anjou, manželkou Jindřicha VI. +more, a souhlasili s úmyslem Jindřichova návratu na trůn. Podporovaní Francií vylodili se roku 1470 v Anglii. Eduard byl nucen poté, co zjistil, že se na stranu Lancasterů přidal i Jan Neville, odjet ze země.

Important

Richard Plantagenet (3. vévoda z Yorku)

Návrat na trůn

Jindřich se roku 1470 vrátil na anglický trůn a Eduard se uchýlil do Burgundska v doprovodu svého bratra Richarda, vévody z Gloucesteru. V Burgundsku vládl jeho švagr Karel, vévoda burgundský. +more I když se zpočátku Karel nechtěl angažovat na Eduardově straně, poté, co Francie vyhlásila Burgundsku válku, změnil názor a sestavil armádu, aby Eduardovi pomohl získat zpět anglický trůn.

Když se vrátil domů s relativně malým vojskem, aby se vyhnul většímu konfliktu, rozhodl se pouze uplatnit nárok na vévodství. Město York ale zavřelo před jeho vojskem své brány. +more Poté se Eduard vydal na jih a začal získávat podporu. Přidal se k němu i jeho bratr Jiří, vévoda z Clarence. Eduard a Jiří porazili Warwicka v bitvě u Barnetu a poté, co v této bitvě Warwick padl, byla porážka zbytku lancasterských sil roku 1471 v bitvě u Tewkesbury již jednodušší. V této bitvě nebo krátce poté byl zabit i poslední lancasterský dědic Eduard z Westminsteru. Eduard o několik dní později dorazil do Londýna a Jindřicha VI. , který byl uvězněn, nechal zabít, čímž byli Lancasterové zcela poraženi.

Dva Eduardovi mladší bratři Jiří, vévoda z Clarence a Richard, vévoda z Gloucesteru (později král Richard III. +more) se oženili s Izabelou a Annou Nevillovou. Obě byly dcery Warwicka a Anny Beauchampové a byly soupeři v nástupnictví na anglický trůn. Jiří byl později obviněn z osnování vzpoury proti Eduardovi, uvězněn v Toweru a 18. února 1478 soukromě popraven.

Pozdní období vlády

Eduard nemusel do konce své vlády řešit žádnou vzpouru, protože rod Lancasterů byl zničen a jediný jeho soupeř Jindřich Tudor žil v exilu. +more Roku 1475 vyhlásil válku Francii a mírová dohoda z Picquigny mu přinesla jednorázovou platbu 75 000 korun a roční rentu ve výši 50 000 korun. Dokázal také roku 1482 odrazit pokus Alexandra Stewarta, bratra skotského krále Jakuba III. , zmocnit se skotského trůnu.

Eduardovo zdraví se, i z důvodu jeho nezdravého životního stylu, zhoršovalo a postupně ho postihovaly různé choroby. Na Velikonoce roku 1483 ho postihla vážná nemoc, ale byl schopen jmenovat svého bratra Richarda jako protektora, než 9. +more dubna 1483 zemřel. Je pohřben v kapli Svatého Jiří ve Windsorském hradu. Eduardovým nástupcem se stal jeho dvanáctiletý syn Eduard.

Odkaz

Eduard byl neobyčejně schopným vojenským velitelem, porazil a zničil rod Lancasterů a nikdy nebyl v bitvě poražen. Byl také úspěšným a oblíbeným králem. +more Období jeho vlády znamenalo zpočátku obnovení práva a pořádku, i když ke konci se začalo objevovat více pirátství a banditů. Eduard byl také úspěšným obchodníkem, který investoval do několika společností v City.

Eduardův rod se ale na anglickém trůnu udržel jen něco přes dva roky. Byl také jedním z mála mužských členů svého rodu, kteří zemřeli přirozenou smrtí (jeho otec i bratr padli v bitvě, dědeček i jiný bratr byli popraveni). +more Eduardovu nejstaršímu synovi byl udělen titul Princ z Walesu ve věku sedmi měsíců. I když byl po svém nástupu na trůn mladý Eduard velmi rychle sesazen a nahrazen Richardem, který nedlouho poté padl v bitvě u Bosworthu, stala se Eduardova dcera Alžběta z Yorku manželkou krále z rodu Tudorovců Jindřicha a v její osobě pokračoval vliv Yorků na Anglii.

Potomci

Edward IV. měl se svojí manželkou Alžbětou Woodville celkem deset dětí z nich sedm se dožilo dospělosti. +more Jejich děti parlament v roce 1483 prohlásil za nelegitimní, aby se Edwardův bratr Richard mohl bez problémů nastoupit na trůn. * Alžběta z Yorku (11. února 1466 - 11. února 1503), ⚭ 1486 Jindřich VII. Tudor (28. ledna 1457 - 21. dubna 1509), král Anglie a pán Irska od roku 1485 až do své smrti * Marie (11. srpna 1467 - 23. května 1482) * Cecilie z Yorku (20. března 1469 - 24. srpna 1507), *: ⚭ 1485 Ralph Scrope, sňatek anulován o rok později *: ⚭ 1487/88 John Welles (1450 - 9. února 1498), 1. vikomt Welles *: ⚭ 1502/04 Thomas Kyme * Eduard V. (2. listopadu 1470-1483/5), král Anglie a pán Irska od 9. dubna 1483 do 20. června téhož roku, byl starším z bratrů přezdívaných Princové z Toweru * Markéta (*/† 1472) * Richard ze Shrewsbury, 1. vévoda z Yorku (17. srpna 1473-1483/5), vévoda z Yorku a z Norfolku, hrabě z Nottinghamu, mladší z Princů z Toweru * Anna z Yorku (2. listopadu 1475 - 23. listopadu 1511), ⚭ 1495 Thomas Howard (1473 - 25. srpna 1554), 3. vévoda z Norfolku * George Plantagenet, 1. vévoda z Bedfordu (1477-1479) * Kateřina z Yorku (14. srpna 1479 - 15. listopadu 1527), ⚭ 1495 William Courtenay (1475-1511), 1. hrabě z Devonu * Bridget (1480-1517), jeptiška.

Externí odkazy

Reference

Literatura

Související články

Lancasterové a Yorkové

Kategorie:Yorkové Kategorie:Angličtí králové Kategorie:Vévodové z Yorku Kategorie:Hrabata z Cambridge Kategorie:Hrabata z March Kategorie:Hrabata z Ulsteru Kategorie:Rytíři Řádu zlatého rouna Kategorie:Osobnosti válek růží Kategorie:Pohřbení v kapli svatého Jiří ve Windsoru Kategorie:Narození 28. +more dubna Kategorie:Narození 1442 Kategorie:Úmrtí 9. dubna Kategorie:Úmrtí 1483 Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Rouenu.